NEDĚLE 27.7.2014
Opět jsme se vydali na cyklistický výlet, ale tentokrát jsme nezůstali v okolí chalupy. Vydali jsme se až do Babiččina údolí.
Z Kluckých Chvalovic, kde máme chalupu, do Ratibořic je to 114 km. Je Vám doufám jasné, že jsme tuhle trasu jeli autem s koly na střeše :) takhle dobře na tom ještě nejsme abychom si tuhle vzdálenost dali na kolech :)
Jak jsme přišli zrovna na Babiččino údolí? Inu, přes mojí maminku. Když jsme jí totiž říkali co máme na dovolené v plánu a kam se chceme jet podívat tak nám neustále při každém telefonátu opakovala, abychom se zajeli podívat právě sem.
Říkám na rovinu, že zpočátku jsme z toho nebyli zrovna kdovíjak odvázáni, ale nakonec nám došlo, že celkových 228 km není kdovíjaká vzdálenost, ale hlavně je to mnohem míň než kdybychom se tam vypravili z Českých Budějovic (celková vzdálenost bráno tam i zpět je 508 km). Takže nakonec jsme si řekli, že z Budějovic bychom se tam asi jen tak nevypravili takže proč nevyužít perfektní polohy a zajet si tam o dovolené :)
Vyrazili jsme na naše poměry brzy a už v devět jsme byli na cestě :) Cesta byla dlouhá a úmorná, a když jsme konečně dorazili na místo, zaparkovali jsme auto na parkovišti hned vedle zámku a jako první věc jsme šli na prohlídku Ratibořického zámku.
Zámek je to nádherný, hezky udržovaný a prohlídka se nám moc líbila. Ještě než jsme na prohlídku vůbec šli tak z manžela vylezlo, že vlastně Babičku od Boženy Němcové nezná. Nikdy jí nečetl, to co se učilo ve škole si už nepamatuje, ale zná Babičku v trochu jiném provedení ... SPROSTOU VERZI! Takže ještě než si pro nás přišla slečna průvodkyně tak mi manžel odříkával úryvky právě z tého verze. Dovedete si jistě představit jak veselý byl zbytek dne :)
Po prohlídce zámku jsme se občerstvili malinovkou v místním bufetu, převlékli jsme se do cyklověcí, sundali kola z nosičů a vyrazili jsme na okruh po Babiččině údolí.
Ze začátku jsme museli kola vést, protože v zámeckém parku není povoleno jezdit na kolech, ale od sousoší babičky s vnoučaty už jsme mohli drandit jak se nám chtělo :)
Jediná nevýhoda na začátku naší cesty byla, že cyklotrasa se kříží se stezkou pro pěší takže občas bylo hodně obtížné vyhnout se chodcům a maminkám s kočárky, ale nakonec jsme to zvládli :)
Staré bělidlo ... stará roubená chalupa krytá šindelem byla podle nápisu na kabřinci postavena 17.7. 1797 ratibořickým mlynářem Antonínem Rudrem jako mlýnský výměnek. Děj Babičky Božena Němcová situovala právě do tohoto stavení.
Uvnitř se nachází malá vstupní síňka se schodištěm na půdu, naproti vstupním dveřím je umístěna komora. Místnost napravo od vstupu je upravena jako "Babiččnina světnička", zaříená podle spisovatelčina vyprávění dobovým lidovým nábytkem a řadou předmětů denní potřeby.
Kousek za Starým bělidlem nalezneme Viktorčin splav. Původně dřevěný splav byl vícekrát upravován. Nejprve při výstavbě melioračního systému pro ratibořická luka ve 40. letech 19. století. Dřevěná konstrukce byla nahrazena betonovou při regulaci řeky Úpy ve 20. letech 20. století. Naposledy došlo k větší opravě při ničivé povodni v roce 1997.
Od Viktorčina splavu jsme pořád jeli po žluté značce, která nás vedla neskutečnou lesní cestičkou. Jízda byla tak příjemná a pohodová, že jsme tomu nemohli skoro ani uvěřit po všech těch lapáliích, kterými jsme doposud prošli :)
Několikrát jsme přejeli říčku Úpu, ale ze všech mostů byl nejkrásnější asi Pohodolský most.
U dalšího mostu, tentokrát to byl Červený most, jsme se museli taky zastavit a nezapomněli jsme udělat selfíčko :)
No nebyli bychom to my Hroši, abychom si výlet neprodloužili :) Jeli jsme totiž pořád po žluté značce, ale tak nějak jsme zapomněli odbočit na červenou :) Takže najednou na mě Standa houknul, že asi jedeme špatně :) No jelikož se mi jelo moc hezky a příroda okolo byla naprosto úžasná tak jsem jen s úsměvem zařvala na celou stezku "To nevadíííííííí ..... tady je to príííííííííma" tím jsem samozřejmě rozesmála nejen mého manžela ale taky skupinku cyklistů, která nás právě míjela!
Dojeli jsme až na rozcestí od kterého byly už všechny cesty jen do kopce a to se nám už nechtělo ... stejnou cestou jsme se vrátili zase zpátky na správnou cyklotrasu :) Cestou jsme se ještě osvěžili u pramene Haničky.
V mapičce, kterou jsme si koupili v pokladně zámku byla zastávka u Rýzmburského altánu takže jsme se k němu vydali. Rýzmburský altán nechal v roce 1798 vystavět vévoda
Kuronský Petr Biron ze zdiva rozvalin hradu Rýzmburka. V roce 1912 byla
stavba kvůli hrozícímu zřícení rozebrána a na kamenné podezdívce byl vybudován altán nový, tentokrát dřevěný.
Tohle byla ta nejhorší část celého výletu po Babiččině údolí. Před námi byl odporný táhlý kopec po asfaltce, ze které sálalo horko až to nebylo hezké :) S obrovským sebezapřením jsme se nakonec vydrápali až ke zmiňovanému altánu, ale následovalo docela zklamání. Altán by to byl hezký jen to tam vypadalo, že se tam musí večer stahovat různé pochybné existence a výhled do okolí zakrývaly vzrostlé stromy.
Takže jsme opět nasedli na kola a sjeli jsme úplně zpátky až k sousoší babičky s vnoučaty. Kousek od sousoší jsme našli bufet, kde jsme se občerstvili limonádou a vydali se hledat zbytek stavení, která k příběhu Babička patří a které jsme ještě neviděli.
Asi Vám všem došlo, že jsme nejeli zrovna podle plánku :)
Další zastavení byl Rudrův mlýn. Mlýn v Ratibořicích je v pramenech poprvé výslovně uveden na majetkové listině Jaroslava ze Smiřic ve druhé polovině 16. století. Mlýn býval panským a patrně v 18. století byl odprodán a stal se svobodným.
Hned vedle mlýna je budova vodního mandlu, kam jsme se podívali za symbolických 10,-/osobu a měli jsme štěstí na pána v důchodovém věku, který čiperně vyskočil od křížovky a šel s námi, aby nám vysvětlil jak vodní mandl fungoval a dokonce nám ho i pustil :) Nejspíš je to normální ale po zkušenosti z mlýna, kde nám za 30,-/osobu pán neřekl lautr nic a dal nám jen průvodcovský text, abychom si to přečetli sami ... no byli jsme u vytržení :)
Po prohlídce mlýna a mandlu jsme ještě vyrazili k památníku Boženy Němcové.
No a cestou zpátky k autu jsme nezapomněli ještě na projížďku kolem zámeckého parku, abychom se pořádně pokochali :)
No a zcela právem znaveni jsme se nasoukali do auta a vyrazili zpátky na chalupu :)
Celkově jsme tedy v Ratibořicích najeli 22 km na kolech.
